Abdel Rahman El Bacha

Abdel Rahman El Bacha hraje Chopina

Nové album Abdela Rahmana El Bachy konfrontuje čtyři scherza Fryderyka Chopina s jeho současně vzniklými čtyřmi baladami. Dva cykly se velmi dobře hodí pro současné posuzování, neboť navzdory jejich povrchním rozdílům vykazují několik společných znaků: volné zacházení s tradičními formami stejně jako jejich emocionální bohatství a dokonce tematická propojení. Všechno toto je možné u El Bachy slyšet, který dva cykly spojuje tím, že vždy jednu z balad nechává navazovat na jedno ze scherz. Francouzské internetové noviny Mediapart píší, že Abdel Rahman El Bacha „touto nahrávkou opět jednou dokazuje, jakým obrovským umělcem je“. 

Album bylo nahráno ve Ferme de Villefavard v Limousinu ve Francii na koncertním křídle C. Bechstein D 282.

Abdel Rahman El Bacha hraje Bacha

Abdel Rahman El Bacha patří k nejvýznamnějším pianistům naší doby. Vítěz bruselské Soutěže královny Elisabeth si udělal jméno především svými celkovými nahrávkami Chopina. V listopadu 2010 nahrál El Bacha pro japonskou firmu Octavia Records první pásmo „Temperovaného klavíru“ Johanna Sebastiana Bacha na nástroji Bechstein a tím se zařazuje do velké tradice Edwina Fischera.

Abdel Rahman El Bacha hraje Bacha (II)

Již první pásmo „Temperovaného klavíru“ Johanna Sebastiana Bacha nahrál Abdel Rahman El Bacha v roce 2011 na křídle C. Bechstein, nyní vychází nahrávka druhého pásma u japonské firmy Octavia Records. Vítěz bruselské Soutěže královny Elisabeth si vedle interpretací Chopina a Prokofjeva udělal jméno nahrávkou veškerých Beethovenových klavírních sonát na nástroji Bechstein. V roce 1998 získal francouzský čestný titul „Rytíř umění a literatury“, v roce 2002 zlatý Řád za zásluhy Libanonu. S prací na tomto milníku Bachovy literatury čekal Abdel Rahman El Bacha až do svého padesátého roku života. Zralost jeho interpretací a transparentnost zvuku Bechstein se v nahrávce spojují zcela zvláštním způsobem. Nástroj, koncertní křídlo C. Bechstein D 282, byl přátelsky poskytnut k dispozici naším japonským partnerem firmou Euro-Piano.

Abdel Rahman El Bacha hraje Prokofjeva

„Nástroj Bechstein jsem vždy miloval, kvůli jeho vřelosti, kvůli jeho něžnému tónu, tomuto zpěvnému zvuku“, konstatoval kdysi Abdel Rahman El Bacha. Do té míry učinil také správné rozhodnutí, když si pro svoji nahrávku klavírních děl Prokofjeva vybral koncertní křídlo C. Bechstein D 282. V Bejrútu narozený umělec, který nyní patří k nejslavnějším pianistům Francie, nahrál v roce 2011 pro značku Mirare v La Ferme de Villefavard, dřívější stodole a dnešním koncertním sále, Prokofjevovu vysoce virtuosní Toccatu op. 11, Deset kusů op. 12, Sonátu op. 14, Sarkazmy op. 17 a Visions fugitives op. 22 a získal za to nejvyšší uznání odborného tisku. Jistě má na tom podíl také zpěvný a barevně bohatý zvuk Bechstein.

Veškeré klavírní sonáty Beethovena

Velký čin: Abdel Rahman El Bacha nahrál veškeré klavírní sonáty Beethovena. Celosvětově oslavovaný pianista se přitom záměrně rozhodl pro koncertní křídlo C. Bechstein D 282, které kombinuje „to nejlepší z Bechsteinovy tradice s výraznou silou a vyvážeností zvuku“. Když Artur Schnabel v letech 1932 a 1935 jako první pianista vůbec nahrál veškeré klavírní sonáty Beethovena, stálo křídlo Bechstein ve slavných studiích Abbey Road v Londýně. Abdel Rahman El Bacha nyní se svojí celkovou nahrávkou Beethovenových sonát následuje, přičemž se zcela záměrně rozhodl pro nové koncertní křídlo C. Bechstein D 282: „Úhoz na nástroji Bechstein se nedá s žádným jiným křídlem srovnat … Mechanika reaguje bezprostředně a přesto dovoluje vytváření zvuku během úhozu“, prozradil pianista novinářce Sylviane Falcinelliové a dále konstatoval. „Co mne rovněž fascinuje, je široká zvuková paleta ve všech polohách … Tento nástroj nové generace v sobě spojuje to nejlepší z Bechsteinovy tradice s výraznou silou a vyvážeností zvuku.“

Nahrávka všech 32 klavírních sonát od Ludwiga van Beethovena představuje pro každého pianistu vysoké nároky. El Bacha je nyní nahrál již podruhé. Pokud v letech 1980 a 1990 potřeboval pro nahrání veškerých sonát zhruba deset let, tak to tentokrát zvládl v méně než jednom roce: Od dubna 2012 do ledna 2013 nahrál v „La Ferme de Villefavard“ – bývalém statku ve francouzském regionu Limousin – 32 sonát na koncertním křídle C. Bechstein D 282, o které se staral téměř již legendární koncertní technik Denijs de Winter. K dobrému zvuku celkové nahrávky jistě přispěla také dobrá akustika bývalé sýpky na obilí, na jejíž přestavbu se architekt Gilles Ebersolt pojistil spoluprací s akustickým odborníkem Albertem Yaying Xuem, který je zodpovědný například také za akustiku Cité de la Musique v Paříži, opery v Pekingu nebo ve filharmonii v Lucembursku.

Abdel Rahman El Bacha vyměřuje v této nové referenční nahrávce Beethovenových sonát celkové bohatství zvukových barev křídla Bechstein. Aniž by podporoval tempa nebo dynamiku, zdařila se mu nahrávka, která spojuje přesnost v detailech s velkým dechem. To, že El Bacha (jak je možno se dočíst v brožurce) při nahrávkách nahrál vždy dvě sonáty v jednom kuse – a při potřebě opravy – obě sonáty zopakoval ještě jednou, místo aby vyměnil jednotlivé takty nebo tóny, propůjčuje jeho nahrávce velkou zralost. El Bacha: „Jde mi o to, abych zachoval toto zvyšování napětí, a toto se podaří pouze v nepřerušené nahrávce celkové sonáty; Beethoven ukládá svým interpretům zatěžkávací zkoušku, a já se jí podrobím. Pokud se této zkoušce nevystavíme, ztratíme hudební linii, kterou měl skladatel v úmyslu, když nás v této zkoušce předešel; vyplatí se podělit se o tuto zkušenost se skladatelem.“