1970 - 1986
Znovu zažila firma Bechstein něco jako renesanci. V roce 1971 hrál Leonard Bernstein při svém německém turné s Vídeňskými filharmoniky Ravelův klavírní koncert G-dur výhradně na nástroji Bechstein, a jeden ze zcela největších virtuosů, Jorge Bolet, upřednostňoval zásadně berlínský koncertní nástroj.
V roce 1973 byla pod vedením firmy Baldwin akciová společnost přeměněna na společnost s ručením omezeným. Obchodní člen představenstva Wilhelm Arndt se po odstoupení Maxe Matthiase stal jediným jednatelem. Na jedné straně padla nyní významná rozhodnutí v USA, právě u většinového společníka firmy Baldwin. Na druhé straně toto otevřelo nové šance na americkém trhu. S nově koncipovaným koncertním křídlem, modelem EN, reagovala firma Bechstein na stále se zvětšující koncertní haly, pokud chceme, na měnící se chápání kultury. Nejenom někteří z velkých jazzových pianistů byli možnostmi tohoto nástroje nadšeni, z čehož by se snad také dalo předpokládat, jak mnoho se hudební kultura od dob Hanse von Bülowa změnila.
Firemní jubileum v roce 1978 bylo náležitě oslaveno. 125 let firmy Bechstein se slavilo na ostrově jménem Západní Berlín, kde se již poměry celkem stabilizovaly a kam také tekly značné příspěvky z Bonnu. Pořádalo se hned vícero koncertů – s mladým Christianem Zachariasem, s duem Alfonsem a Aloysem Kontarskými a s klávesovým velikánem Shurou Cherkasským.
Když jednatel Wilhelm Arndt v roce 1984 odešel do důchodu, firma Bechstein se intenzivně snažila objevit nové trhy. Panoval rozmach thatcherovské éry; rychlé peníze, které se vydělaly na londýnské burze, vytvořily novou třídu luxusně vydělávajících. Přesto křídlo ve velkolepých vlastnických bytech již nebylo bezpodmínečnou nutností jako v dřívějších časech. V roce 1986 se obchody u firmy Bechstein nedařily.
