"Hra na nástroji Bechstein mne zavedla k některých bezprostředně novým interpretačním perspektivám mého repertoáru."
Lorenzo Pone
„Lorenco Pone platí vedle Beatrice Ranové, Filippa Goriniho Alexandra Gadjieva za jednoho ze čtyř nejvýznamnějších klavíristů nové italské generace a mezi nimi je bezpochyby ten, který prokázal největší uměleckou zralost.“
Takto učinil recenzi Louis Delvincourt, kolega z Le Monde, na konci roku 2019 na koncert mladého umělce v Salcburku, kterého Paul Badura Skoda v roce 2014 při matiné v Brahmsově sálu Vídeňského hudebního spolku veřejně označil jako svého „(…) uměleckého dědice a duchovního syna“. Lorenzo Pone je rozený Ital, avšak žije a pracuje v Salcburku, kde absolvoval své studium na Mozarteu. Po svém jednoročním stipendiu na Royal College of Music byl v roce 2019 vyznamenám v Londýně cenou Saint John´s Smith Square (pocta, které se dostalo mimo jiné Andrási Schiffovi). Již v roce 2013 vyhrál Mezinárodní soutěž portugalského rozhlasu, což ho podnítilo účastnit se rozhlasových nahrávek a též dvou sólových turné po Spojených státech a Jižní Americe.
Od roku 2011 koncertoval Lorenzo Pone mezinárodně mimo jiné ve Velkém sále moskevské konzervatoře, ve Wigmore Hall v Londýně, ve vídeňském Koncertním domě, v Bostonu, Neapoli a Salzburku. Koncertní cesty ho zavedly mimo jiné do Španělska, do Švýcarska a do baltských zemí.
Během pandemie pokračoval Lorenzo Pone ve své kulturní činnosti s novou sérií rozhlasových nahrávek v Portugalsku a vydáním alba komorní hudby s názvem „Neapolitan Violin Sonatas“ s italskou houslistkou Federico Tranzillovou na oficiální značce Mozartea. Další sólové album nese název Hommage.
Fotografie: © Maxime Michalchuk
