Alexander Borovsky (1889-1968) byl rusko-americký pianista, který na sebe poprvé upozornil v roce 1912 výhrou na Soutěži Antona Rubinštejna. Po svém časném úspěchu se následně věnoval téměř výlučně uvedení děl Johanna Sebastiana Bacha, které prezentoval po celém světě. Po říjnové revoluci se rozhodl opustit Rusko, vydal se na turné do Evropy a nakonec v roce 1923 debutoval v Carnegie Hall v USA. V roce 1941 získal občanství Spojených států a v roce 1956 profesuru na Univerzitě v Bostonu. Během 47 let své koncertní činnosti měl Borovsky více než 2500 koncertů od Helsinek po Singapur, Buenos Aires, Londýn, Mexiko, Kodaň, Boston, New York a Paříž. Byl sólistou u všech velkých orchestrů v Evropě, Severní a Jižní Americe a vystoupil jako sólista ve více než 30 koncertech s Bostonským symfonickým orchestrem. Ve stejné době začal nahrávat některé z nejdůležitějších děl Bacha a Liszta a byl prvním umělcem, který nahrál Bachových 30 invencí a všechny Maďarské rapsodie od Liszta. Někteří dirigenti, se kterými Borovský spolupracoval, byli Eugen Jochum, Leopold Stokowski, Wilhelm Furtwängler, Bruno Walter, Otto Klemperer, Erich Kleiber a Ferenc Fricsay.
Fotografie: © C. Bechstein Archiv
