„Ušlechtilá zvučnost, která neomezuje bohatství tónu; velký dynamický rozsah s dokonale vyrovnanou projekcí; spolehlivá a komfortní mechanika; ale především osobnost a tato magická rovnováha mezi kvalitou tónu a citem mechaniky, která signalizuje velkolepý hudební nástroj a na jevišti pomáhá být s hudbou zajedno.“
Pavel Kolesnikov
V Londýně žijící Pavel Kolesnikov se narodil na Sibiři v rodině vědců. Studoval deset let jak hru na klavír, tak také na housle, než se později soustředil výlučně na klavír. Studoval na Moskevské státní konzervatoři u Sergeje Dorenského, na londýnské Royal College of Music u Normy Fisherové a v Hudební kapli královny Alžběty v Bruselu u Maria João Piresové.
Je držitelem cen z různých soutěží, jako je mezinárodní klavírní soutěž Honens (2012), obdržel Milsteinovu medaili. Je členem klavírního sdružení Benjamina Brittena na Royal College of Music a od roku 2014 do roku 2016 byl členem nové generace umělců u rozhlasové stanice BBC Radio 3. V roce 2019 obdržel cenu jaký mladý talent (klavír) od sekce kritiků UK Critics´Circle.
Pavel Kolesnikov koncertoval v rámci ceny Honens mimo jiné v Zankel Hall v Carnegie Hall, v Koncertním domě v Berlíně, v Louvru (Paříž), u Recital Society ve Vancouveru, v La Jolla Music Society, na festivalu Spoleto v USA, na kanadském ChamberFest v Ottavě a na letním festivalu Banff. Navíc spolupracoval s torontským symfonickým a calgarským filharmonickým orchestrem, s maltským filharmonickým orchestrem, s Ruskou národní filharmonií, s londýnským filharmonickým orchestrem, s Philharmonia Orchestra, s Orquestra Sinfônica Brasileira, se symfonickým orchestrem města Birmingham, s Hallé, se symfonickým orchestrem BBC, s filharmonickým orchestrem BBC, BBC Scottisch a s národním orchestrem BBC Wales. Jeho debut na BBC Proms byl s klavírním koncertem č. 2 od Čajkovského s National Youth Orchestra of Scotland pod vedením Ilana Volkova. Byl rovněž na otevíracím představení BBC Proms v Austrálii. Pořádal recitály v Queen Elisabeth Hall v Londýně, jako součást mezinárodní klavírní série, a v Kings Place v Londýně.
„Jedna z největších radostí koncertního pianisty je setkání s nástrojem, který má osobnost. Nástroj, na který se dá nejen pohodlně a komfortně hrát, nýbrž takový, který inspiruje, naslouchá, a přesto vyzývá a nechává nás poslouchat nějakým nových způsobem. Jsem vášnivým obdivovatelem křídel Bechstein z první poloviny 20. století – jsou pro mě zcela nesrovnatelné kvůli svému skvělému zvuku a jemnosti mechaniky. Velice mě potěšilo vidět, jak se firma Bechstein v posledních letech opět objevila s nástroji, které v sobě nesou velkou DNA a také vyzývají tradiční aspekt. Křídlo, které jsem použil při svém posledním recitálu v hale Wigmore, mělo tyto vzácné kvality, které jsem hledal – ušlechtilou zvučnost, která neomezuje bohatství tónu; velký dynamický rozsah s dokonale vyrovnanou projekcí; spolehlivá a komfortní mechanika; ale především osobnost a tato magická rovnováha mezi kvalitou tónu a citem mechaniky, která signalizuje velkolepý hudební nástroj a na jevišti pomáhá být s hudbou zajedno.“
Foto © Agentur, Eva Vermandel