Otevře se na nové kartě
Kontakt

Ketil Bjørnstad

Bjørnstad studoval klasický klavír v Oslu, Londýně a Paříži. Již v šestnácti letech hrál Bartókův 3. klavírní koncert s Filharmonickým orchestrem Oslo. Později spolupracoval napříč žánry s jazzovými a rockovými hudebníky. Roku 1972 debutoval jako spisovatel básnickou sbírkou „Alene ut“. Od té doby vydal 32 knih, především románů, ale také poezie a esejů. V Německu se proslavil románovými životopisy Edvarda Muncha (1995) a Edvarda Griega (1998). Jeho román „Vindings Spiel“ se roku 2006 dostal na žebříček beletristických bestsellerů časopisu Der Spiegel. Šlo o první část trilogie, jejíž druhý díl vyšel německy roku 2009 jako „Der Fluss“ a třetí roku 2010 pod názvem „Die Frau im Tal“.

U příležitosti jeho 60. narozenin vydala firma ECM v dubnu 2012 jakýsi „soundtrack“ k románové trilogii, který Bjørnstad nahrál na křídle C. Bechstein.

Webové stránky: Ketil Bjørnstad

Nahrávky: Ketil Bjørnstad

Ketil Bjørnstad improvizuje severské dálavy
Urlich Steinmetzger to dobře formuloval v novinách Thüringer Allgemeine: „S jeho novým dvojitým CD ,Vinding´s Music. Songs From The Alder Thicket´ se Ketilu Bjørnstadovi zdařila lichotivá potrava pro uši a podzimní průběžná bilance pianistova života.“ Bjørnstad patří k málo velkým dvojím talentům, kteří jsou úspěšní stejnou měrou jako spisovatelé tak jako i hudebníci. Se svojí zčásti autobiografickou románovou trilogií o mladém studentovi klavíru Akselu Vindingovi se nechal jako autor inspirovat svými hudebními zkušenostmi. Při příležitosti jeho 60. narozenin vydala firma ECM v dubnu 2012 jakýsi „soundtrack“ k románové trilogii. Na druhém CD se objevují díla Mozarta, Debussyho, Rachmaninova, Chopina, Ravela, Beethovena a Barbera, která hrají roli v knihách a která byla nahrána na koncertu iniciovaným Bjørnstadem. Zvláštností vydání je avšak první CD, které norský spisovatel, lyrik, skladatel a pianista nahrál sólově na křídle C. Bechstein C 234 ve studiu Pettersens Kolonial Lydstudio v Hønefossu. Improvizace Ketila Bjørnstada se zříkají jakékoliv virtuosity. Hudba je převážně klidná, meditativní. Melodie nechávají zjevovat široké krajiny vysokého severu. Bjørnstad rád používá také diskantovou část křídla Bechstein. A co zde Nor z nástroje dostane za kouzelné zvuky piana a pianissima, je obdivuhodné. Ulrich Steinmetzger Bjørnstada výstižně nazval „klavírním vypravěčem“. Jeho hudba nepotřebuje fortissimo, aby zaujala.

Autorská práva k fotografiím

Nina Djerff