"Hrát na nástroji Bechstein v Lisztově domě je pro mne pokaždé velkým zážitkem, kterého se nikdy nemohu dostatečně nabažit. Zvuk je měkký a přesto jasný a zcela přesný, zvuk, který činí závislým!"
Cora Irsen
Vášeň a poctivá hra je typická pro celoněmecky žádanou a ve Výmaru žijící pianistku Coru Irsenovou. Používá rozsáhlý hudební repertoár, přičemž její tvorba je určována obzvláště jejími vynikajícími interpretacemi Liszta.
Cora Irsenov byla držitelkou ceny Mezinárodní soutěže Franze Liszta ve Výmaru na Mezinárodní Chopinovské soutěže v Göttingenu. Její koncerty ji zavedly jako sólistku a partnerku komorní hudby do Belgie, Itálie, Portugalska, Švýcarska a Nizozemí, do Polska, Japonska, Malajsie a Austrálie. Cora Irsenová podniká každoročně rozsáhlé turné po Japonsku. V oblasti komorní hudby účinkovala mimo jiné s umělci jako Mirijam Contzenová, Ralph Manno, Charles Neidich, Hartmut Rohde, Guido Schiefen, Jörg Brückner, Matthias Moosdorf, Erich Krüger a Wolfgang Emanuel Schmidt.
Na základě její vnitřní hudební spojitosti s Franzem Listzem se Irsenová důkladně zabývá více jak 20 let s jeho klavírními díly. V roce 2011 vydala Irsenová své debutové CD se sólovými díly Franze Liszta, hrané na Lisztově historickém křídle ve Výmaru. S Lutzem Görnerem vydala v roce 2009 CD s názvem „Görner mluví o Goethem, Irsenová hraje Liszta“. Mimo to vznikla v roce 2011 a 2012 dvě další CD s Listzem, na kterých také vypráví o jeho životě. V roce 2013 nahrála další CD s úpravou Lisztových přepisů Wagnera.
Od roku 2010 pořádá Cora Irsenová ve Výmaru vlastní koncertní sérii „Koncerty se slovem & hudbou“. Přitom nehraje jen díla velikého skladatele, nýbrž provádí své posluchače s vybranými díly, anekdotami a výňatky z dopisů životem a hudbou Franze Listza, Richarda Wagnera, Roberta a Clary Schumannových a Johannese Brahmse a také Frédérica Chopina a pianistky Alice Herz-Sommerové. Znázorňuje jedinečné spojení mezi životem a dílem skladatelů a hudebníků, které zprostředkovává živě svojí emocionální klavírní hrou a svou přirozeností.
Fotografie: © Guido Werner