Artur Schnabel se narodil v roce 1882 v Lipniku a vyrůstal ve Vídni, kde v roce 1890 veřejně vystoupil s Mozartovým Koncertem d moll. Byl žákem Theodora Leschetizkého a Brahmsova přítele Eusebia Mandyczewského. V letech 1900–1933 se jeho druhým domovem stal Berlín. V roce 1903 debutoval s orchestrem Brahmsovým Koncertem B dur, proslul však především jako komorní hráč. V USA debutoval v roce 1921. Jako vedoucí klavírní třídy na berlínské hudební vysoké škole se stal vyhledávaným pedagogem. V roce 1927 provedl během sedmi večerů všech 32 Beethovenových sonát. O pět let později uvedl cyklus v Londýně a podruhé v Berlíně, v roce 1936 pak v New Yorku. V roce 1933 opustil Německo a žil u Comského jezera a v Londýně. V roce 1939 emigroval do USA. Zemřel v roce 1951 ve Švýcarsku.
Artur Schnabel dával přednost křídlům Bechstein a vysvětloval to takto: „U všech nástrojů Bechstein jsem našel ve výjimečné míře spojenou stejnou nevyčerpatelnou plnost, ušlechtilou krásu a zpěvnou nosnost tónu, stejnou přizpůsobivost jakémukoli úhozu a technice a stejnou neochvějnou spolehlivost. Bechstein je naplněním pro ruku i sluch.“
